Produkty značky Apple mi vždy přišly zbytečně předražené, ale zato designově vymazlené. Po letech věrnosti Windows a Androidu jsem zkusil přejít na druhou stranu (ale na rozdíl od většiny jsem se odtamtud dokázal vrátit zpět).

Po nástupu do práce jsem si začal vydělávat peníze, kterých sice tolik nebylo, ale jakožto skromný minimalista (bez partnerky a nájmu) jsem si v oné době většinu z nich zvládl ušetřit. Brzy se mi povedlo nastřádat dostatek, abych si mohl dovolit nějaký iPhone (které jsem hojně potkával v Anglii, měli je kolegové v kanceláři i má sestřička). Počkal jsem tedy, jaké stroje koncem září Apple představí, avšak iPhone 8 mě tolik nezaujal (byl na můj vkus příliš velký). Líbil se mi minimalistický iPhone 5, ale ten už byl v dané době zastaralý, takže jsem raději sáhnul po rok starém modelu iPhone 7.

Z recenzí jsem věděl, že Apple produkty mají smysl zejména ve spolupráci s dalšími zařízeními této značky (a já už nějakou dobu uvažoval o stolním počítači na střih videa). Do košíku jsem tedy přidal iMac (a pár dnů nato obě zařízení dorazila). Jako první jsem se vrhnul na počítač, abych zjistil, že na klávesnici neumím napsat ani zavináč (abych si založil účet). Našel jsem tedy na starém notebooku příručku, jak psát na Apple klávesnici, načež jsem se přihlásil. Z prostředí macOS mi přecházel zrak… okna se nezavírala křížkem, ale červeným puntíkem (na opačné straně, než jsem by zvyklý), lištu nahrazoval dock a aplikace se při procesu instalace přetahovaly ikonkou do složky (což mi přišlo jako zbytečný krok). Také jsem zjistil, že ne se všemi programy se Apple kamarádí, takže jsem musel vzít zavděk alternativami.

Kancelářské programy toho uměly stěží polovic co ty od Microsoftu, ale zase byly v ceně a díky chybějícím funkcím se velice jednoduše používaly (celkově mi přišlo nové prostředí dělané pro hloupější uživatele, kteří techniku ovládají pouze povrchně). Oproti tomu mě příjemně potěšil editor videa, rychlost stroje i vysoké rozlišení obrazovky. Co mi ovšem vadilo výrazně více byly chybějící porty (kvůli kterým jsem musel dokoupit nekřesťansky drahý konektor). Na nové prostředí jsem si zvykal několik týdnů a zároveň jsem musel při psaní neustále přemýšlet, jestli se zrovna nacházím doma, nebo v práci.

Na nový telefon jsem si zvykl daleko rychleji (ačkoliv prvotní nastavování bylo peklo). Strávil jsem snad dvě hodiny tím, abych za vyzvánění a alarm budíku dosadil požadovanou písničku (která nebyla na iTunes, ale i kdyby byla, jenom z principu bych si ji odmítal koupit). Neustále jsem bojoval s chybějícím tlačítkem zpět, respektive, ono tam částečně bylo, ale malinké a daleko v horním rohu (kam jsem palcem jedné ruky nedosáhl). Nadšený jsem byl z propojenosti obou zařízení, kdy jsem vyfotil fotku na telefonu a vyskočila mi v počítači, nebo jsem začal něco psát na jednom a dopsal (či vložil) na druhém.

Povzbuzen fungováním Apple jsem koupil sestřičce k dvacetinám iPad (který si přála ke studiu na vysoké škole). Můj nový stolní počítač sice fungoval skvěle, ale do postele jsem si ho vzít nemohl, takže jsem brzy přidal do své kolekce i MacBook Air. Na kreativní tvorbu se mi zase hodil iPad i s krytem a Apple pencil. Se ženou jsme si navzájem darovali k Vánocům Apple Watch (4 a 5), načež jsem si ještě koupil bezdrátová sluchátka AirPods 3. V kombinaci se všemi následnými telefony jsem u Apple postupně utratil kolem 220 tisíc korun! Rodina produktů sice pohromadě fungovala báječně, ale mezitím mi začal vadit ona závislost na jediném výrobci, který neposkytoval takovou šíři sortimentu, jakou bych si pro výběr představoval.

Jak jsem přestal natáčet videa, nepotřeboval jsem tak výkonné stroje (a slíbil jsem si, že se zkusím svá zařízení postupně udat). Kamarádovi designérovi jsem prodal iMac a místo něj jsem doma používal MacBook Air (na který se do té doby převážně jen prášilo v šuplíku). Jedné slečně přes inzerát jsem udal iPad a obdobným způsobem i Apple Pencil. Apple Watch 5 se mi prodat nepodařilo, takže jsem si je nechal (až mi jednou po venkovním běhu při sundavání ze zpocené ruky omylem vyklouzly z prstů a spadly displejem přímo na dlažbu v předsíni). S následným pořízením Windows notebooku kvůli podnikání už mi nic nebránilo, abych si koupil raději Samsung (který na tom byl funkčně srovnatelně, ale šel díky slevám pořídit levněji), a kompletně se tím vyvlékl z osidel Apple.

Nepovažuji se ani za podporovatele Apple, ovšem ani za jeho odpůrce (spíše fandím výkonné a hezké technice, nehledě na značku). Utracené peníze mi přinesly zkušenost, které nelituji, na druhou stranu bych je dnes investoval jinam. Při porovnávání nabídky jednotlivých výrobců stejně dostáváme všude dostane něco obdobného, přičemž jsou to pořád jenom stroječky (které by člověk nepotřeboval vůbec, nebo by mu pro běžné potřeby stačily i daleko obyčejnější). Vracet se k Apple prozatím neplánuji, na druhou stranu uvidíme, jak půjde vývoj technologií kupředu v dalších letech a co nového se na trhu objeví.