Zatímco v mých teenage letech postupně i ti nejoplzlejší vrstevníci ulovili nějakou nebožačku (se kterou se vyspali), já zůstával celou střední nepolíbený panic. Sledování porna mi přestávalo stačit a já zoufale toužil po lásce.

Zároveň jsem si svůj neúspěch u žen způsoboval sám nízkým sebevědomím. Jednak jsem na plovárně vídal ve sprchách mnoho chlapů s většími penisy (jednou jsem tajně ze zoufalosti objednal s doručením na poštu drahou náplast na zvětšení penisu, ale samozřejmě nefungovala), chyběly mi nabušené svaly (které jsem vídal u starších kluků, co s nimi nejhezčí holky ze třídy chodily), měl jsem nulové zkušenosti s balením holek (vyjma knížky Hra od Neila Strausse, která mapovala komunitu svůdníků, ale z té jsem si příklad brát nechtěl, protože nakládali se ženami jako s kořistí) a především jsem se tak obával odmítnutí, že jsem se nikdy žádné do očí nezeptal, jestli by se mnou chodila (a jestli mě nějaká platonicky milovala, tak jsem nebyl schopen rozpoznat signály).

Poslední rok na gymnáziu jsem to vzdal úplně a nechal pokusy o získávání děvčete až na vysokou (protože i kdybych si něco začal s mladší slečnou, stejně bych odjel po maturitě na Moravu, přičemž vztahy na dálku jsem považoval za neudržitelné). Stejně ty nejhezčí slečny byly zadané a já vždy maximálně skončil jako skvělý kamarád na chatování přes ICQ.

Na vysoké se mi ovšem začalo dít to samé, skvěle jsem si rozuměl s jednou sexy spolužačkou (přestože byla blondýna a já preferoval brunetky), ale byla zadaná. Vedli jsme konverzace plné intimních detailů, kdy jsme se navzájem svěřovali se svými pocity. Ona byla nešťastná ze svého přítele (ale nechtěla ho opustit, protože ho strašně milovala), ale já mu jí nechtěl přebírat (jednak jsem nechtěl riskovat potyčku, ale zároveň jsem se držel teorie, že když kvůli mně žena opustí svého přítele, může to s klidným svědomím udělat příště mně, kvůli někomu novému).

Jednou jsme se oba na sraze spolužáků v hospodě bavili s jedním (velkým svalnatým hokejistou, který byl silně věřící křesťan) o jeho prstenu čistoty (který nosil jako příslib, že nebude mít sex až do svatby). Lehce ovíněná spolužačka po něm rozverně vyzvídala, jaké je to být v jeho věku panic a jestli skutečně nikdy neměl ani orální sex, ale přitom mě potají pod stolem začala hladit rukou po stehně, takže jsem si byl jistý, že ta otázka patří spíše mně a jenom mě tak škádlí. Odešla pak dříve domů, ale její dráždění pokračovalo na Chodbovici (kam s kamarádkami ze třídy přišly a náhodou jsme se tam potkali). Přisedl jsem si k holkám na zem, dal se s nimi do řeči, ale jak spolužačce stoupal alkohol do krve, začala být čím dál přítulnější.

Nejdřív si o mě jenom opřela hlavu, pak mi sedla na klín a nakonec mě ještě začala nenápadně rukou hladit přes džíny v rozkroku. Snažil jsem se na sobě (uprostřed kolejní chodby plné lidí) nedat nic znát, ale ona cítila mou stoupající erekci (a užívala si to provokování). Pokračovala s tím několik desítek minut, naštěstí ještě před úplným vyvrcholením stihla zakročit svým příchodem vrátná, která akci rozehnala. Většina se shodla, že půjdeme pokračovat do blízkého klubu, přičemž já měl v plánu se ještě předtím převléct do oblečení, u kterého mi nevadilo, že zasmrádne kouřem z cigaret. Spolužačka na mě čekala venku, ale než jsem se převlékl, zbyla z davu lidí směřujících do klubu pouze ona a jeden cizí pár (kde se klukovi také potěštilo a brzy se začali líbat).

Spolužačka se na mě vyzývavě podívala, ale já jí řekl, že je už moc opilá a neví, co dělá. Aby mi dokázala opak, přešla naprosto jistě po čáře na parkovišti (ale byla gymnastka, takže to měla určitě natrénované z kladiny). Drželi jsme se za ruce a došli ke klubu, kde jsme se zastavili (s nosy tak milimetr od sebe) a ona čekala, až ji políbím. Já přitom věděl, že nechci zneužívat její opilosti pro vlastní prospěch; že až vystřízliví, bude všeho litovat; že podvědomě používá mě jenom jako záminku, proč se rozejít s přítelem; ale že jí to potom bude strašně líto, protože ho má ráda a já nenaplním její očekávání. To vše mi (navzdory několika promile alkoholu v krvi) problesklo hlavou a já se ji rozhodl místo políbení jenom s omluvou dlouze obejmout (že ji nebudu líbat, když má přítele). Potlačila slzu a zhrzeně odběhla na přijíždějící tramvaj, že jede domů.

Od té doby už nebyl náš vztah jako předtím. Později se rozešla s přítelem a začala chodit s jiným spolužákem, aby nakonec s dalším naším spolužákem založila rodinu. Zatímco jí se onen večer postupně vytratil z paměti, já si daný moment mnohokrát přehrával v hlavě (že šlo přesně o ten zlomový bod v životě, kdy jedno malé rozhodnutí kompletně změní směřování celého života). Když jsem se jí po letech zeptal na onu chvíli (a jak to viděla ona), shodli jsme se, že by nám to spolu stejně nevydrželo. A já nehledal krátkodobé potěšení, ale ženu na celý život (a matku svých dětí, protože jsem chtěl být mladým otcem).

Ačkoliv jsem byl ve studentské organizaci většinově obklopen holkami, žádnou se mi tam získat nepodařilo (a když už nějaká projevovala zvýšený zájem, nechal jsem si jí během večera nešikovně přebrat od někoho jiného). Nakonec to byl jeden nový člen (a budoucí místopředseda Poslanecké sněmovny), díky kterému jsem poznal první přítelkyni. Byl starší a měl v Olomouci byt, kam pravidelně chodili se skupinou přátel hrát na silvestra deskovky. Pozval tenkrát celou naši pobočku, ale nakonec jsme slíbili účast jenom já a jedna introvertní kolegyně. Když to ovšem den předem odřekla, zvažoval jsem, jestli se vtírat mezi partu starších lidí, kde budu znát jenom organizátora (nicméně deskovky jsem miloval natolik, že jsem se rozhodl vystoupit z komfortní zóny a dojet).

Večer začal slibně, poznával jsem nové lidi, hrál oblíbené hry, všude bylo dost jídla (zkrátka příjemná atmosféra). Měl jsem zrovna rozehranou hru, když do dveří vešla energická tmavovláska s brýlemi (a houslemi na zádech) a hned zaujala moji pozornost. Zrovna jsem dohrál, když za mnou přišla, chytila mě za ruku a dotáhla k jedné deskovce (u které jim scházel jeden člověk na hru). Začali jsme si povídat, až nás přerušilo dohadování o pravidlech od vedlejší skupinky, načež se rozhodli to nějak dohrát. Tiše jsem poznamenal, že dle pravidel je to oficiálně jinak, přičemž nová slečna se zajímala, proč jim to nedojdu říct. Opáčil jsem, že už se dohodli a vypadají spokojeně, tak jim nechci narušovat hru svými názory. V tu chvíli ji zaujal můj vyzrálý přístup (v necelých jednadvaceti, přičemž ona byla téměř o čtyři roky starší) a začala se o mě zajímat víc.

Povídali jsme si celé hodiny, až postupně odešli všichni kromě unaveného organizátora (až později jsem se dozvěděl, že to byl její poslední přítel, se kterým se rozešla). Až kolem deváté ráno jsem se vydal zpátky na kolej (ale ještě předtím jsme si vyměnili kontakty). Začali jsme si psát a domluvili se, že se u onoho kamaráda sejdeme další víkend na dopíjení alkoholu (které po silvestru pořádal). Stejná akce, stejní lidé, stejný scénář (kdy jsme si ve dvou v koutě povídali až do šesté ranní, zatímco organizátor potají hlídal, jestli neděláme nějaké nepřístojnosti). Ona začínala zrovna pracovat v Praze, takže jsme se domluvili, že další víkend přijede za mnou na kolej.

Zašli jsme si zahrát na piano, povídali o knihách a ji velmi oslovilo, že jsem jí doporučoval nějaké osobního rozvoje (její maminka osobní rozvoj hltala léta). Večer souhlasila, že přespí, ale na vlastní posteli naproti. Ulehli jsme, ona mě chytla za ruku, chvíli ji hladila prsty, až z toho usnula. Drželi jsme se ruku nepřetržitě celou noc (sice byla postupně zpocená a v křeči, ale já to považoval za jasné znamení, že je mezi námi pouto, které vydrží). Ráno jsem se vzbudil dřív, došel umýt, ale mezitím se probudila i ona, přelezla do mojí postele a zeptala se, jestli si nechci lehnout k ní. Neváhal jsem a začal ji (ze začátku nemotorně, ale postupně náruživě) líbat. Líbání a hlazení nám chvíli vydrželo a já z toho poprvé byl tak nadšený, až jsem si ustříkl do trenek (na což jsem příliš pyšný nebyl, ale povedlo se mi to zamaskovat).

Dohodli jsme se, že to spolu zkusíme a že ještě přespí do dalšího dne (takže když večer přijeli zpátky spolubydlící, překvapil jsem je novou přítelkyní). Další víkend jsem měl původně jet domů (oslavit narozeniny), ale místo toho jsem zůstal v Praze u ní (kde už bylo více soukromí i na další věci). Akorát to tehdy dostala a bylo jí tak špatně, že většinu víkendu proležela v křečích a já o ni pečoval. Domů jsem dojel až v neděli na narozeniny, oznámil rodině, že mám přítelkyni, a nechal je podle fotky hádat, kolik jí je (vypadala na svůj věk velice mladě, takže tipovali sedmnáct a báli se, aby to nebylo méně jak patnáct).

Další týdny jsem většinou jezdil za ní do Prahy na víkendy, přestěhovala se do nového pronájmu a začala učit v Montessori školce (k čemuž si ještě dodělávala vzdělání). Na jarní prázdniny jsme jeli na dovolenou za jejími kamarády do Německa, kde došlo i na další moje poprvé. S kondomy mi to přišlo strašně umělé, takže jsme si raději zkoušeli dávat pozor. Po pár dnech jsme si ale řekli, že to necháme na osudu, protože je nám spolu velice příjemně a oba chceme děti mladí. Abych jí tenkrát (jakožto student bez nemovistosti) dodal alespoň nějakou jistotu, požádal jsem ji (po třech měsících vztahu) o ruku. Koupil jsem zlatý prsten (za většinu svých peněz, ale reálně stále levně na běžné zásnubní poměry) a zkomponoval několik milostných písniček, které jsem jí večer zahrál na kytaru. Finální obsahovala žádost o ruku a třásl se mi při zpěvu hlas nervozitou (jestli neřekne ne a nebude to celé trapné). Řekla ano a tak jsme oba poněkud překvapili zbytek rodiny (jestli už není v očekávání).

Jinak jsem s její rodinou vycházel parádně. Měla bráchu v mém věku (který hezky fotil a rád pařil hry) a jedenáctiletou sestřičku (která skvěle zpívala, ale působila jako šestileté dítě se srdcem na dlani – když mě prvně viděla, skočila mi do náruče a nechala se nést celou cestu od auta k domu). Zatímco maminka byla z našeho spojení nadšená (a bavili jsme se spolu hodně o esoterických tématech), přísný táta mě přivítal u nich doma v trenkách slovy: „Nazdar!“ Když mi po zásnubách maminka nabídla tykání, on jen suše poznamenal, že dokud nebudeme mít svatbu a děti, tak jsem pro něj jen cizí kluk, který nepatří do rodiny, a tak mu mám pořád vykat. Byl sice ke druhým poněkud neurvalý, ale jinak to myslel dobře a v rámci možností jsme spolu vycházeli. Našim (zejména babičce) imponovalo, že je přítelkyně povoláním učitelka a umí hrát na housle (a klavír). Akorát hned na první návštěvě vyčinila mojí mámě, že má brambory přesně na porce a nezbylo na přidání (jak byla zvyklá z domova od její babičky).

V mém třeťáku jsme se spolu nastěhovali do pronajatého bytu na kraji Olomouce a chodili do tanečních, ovšem počáteční idylka nevydržela. Po roce vztahu mi přiznala, že se jí víc líbí můj bývalý spolubydlící (ale ten o ni zájem neměl, takže zůstávala se mnou). Na její popud jsme spolu vyjeli do Anglie, ale ta nás rozdělila ještě víc. Zkusili jsme to ještě jednou dát do kupy, ale nakonec mě (po necelých třech letech, opět na silvestra) opustila úplně. Místo stěhování do mého nového bytu v Českých Budějovicích si odvezla všechny své věci a už jsem se neviděli. Ačkoliv normálně už bych s bývalou přítelkyní asi v kontaktu nebyl, přece jenom byla moje poprvé, takže si jednou za pár let průběžně napíšeme, abychom zůstali v obraze, jak se nám v životě daří.