Odmalička jsem toužil po kamarádech, ale zároveň jsem nikdy nevynikal v interakci s vrstevníky. Děti ve školce byly na můj vkus byly příliš divoké, ani se spolužáky ve škole jsem si nikdy nevytvořil pouto, které by uspokojovalo mé požadavky.

Pravděpodobně to souvisí s vysokými standardy, které ve mně zakořenilo čtení Foglarovek. Zatímco já od první třídy toužil založit vlastní klub (po vzoru Rychlých šípů), zažívat dobrodružné výpravy a lovit bobříky; mí nejbližší kamarádi ze školy si chtěli hrát na schovávanou, kopat s míčem a tahat holky za copy. Nechtěl jsem je nutit do něčeho, čemu by stejně chybělo ono kouzlo, kdyby to nevycházelo z jejich přirozeného nadšení. Navíc mě jednou při hraní schovávané zamknuli ve skříni a se smíchem nějakou dobu odmítali pustit ven, čímž ztratili moji přirozenou důvěru, že mě za všech okolností podrží.

Cizích dětí jsem se spíš stranil, takže než sestřička dostatečně vyrostla, abych si s ní mohl hrát (ačkoliv i poté), trávil jsem hodiny zabavováním sebe sama. Kopal jsem si fotbalovým míčem o zeď na protější straně ulice, zkoušel nožičky na rekord, házel molitanové míčky do dětského basketbalového koše nebo s odrazem o zeď do brány (dveří), ve které jsem sám chytal. Abych svému počínání dodal prvek napětí, vymyslel jsem si neviditelné kamarády, kteří soutěžili se mnou.

Množné číslo je na místě, protože rozhodně nebyl jen jeden. Prvních jedenáct jsem stvořil někdy ve školkovém věku, čemuž odpovídala i kreativita jejich jmen – Fáňa, Fůňa, Féňa, Háňa, Hůňa, Cháňa, Chůňa, Chéňa, Káňa, Kůňa a Kéňa. Asi snadno poznat, že se jednalo o čtyři skupiny teenage bratrů, kdy nejstarší byli vždycky ti s Ů, nadržoval jsem těm s Á a nejmladší s É byli něco mezi outsidery a černými koni soubojů. Chudákům Háňovi s Hůňou se už třetí bratříček nenarodil, ale to nevadilo, protože ze všech čtyř rodin stejně byli nejvíce do počtu, aby moji oblíbenci (ti od F) nemuseli prohrávat.

Pokud se cítíte zahlcení zbytečnými informacemi, tak mojí dětské dušičce pro některé hry ani tato jedenáctka nestačila, brzy jsem přidal další… Místo náhodného pokračování abecedou jsem sáhl po další skupině jmen, o kterých jsem si byl jistý, že je zvládnu ve čtyřech letech správně napsat do bodovací tabulky. K bratrům tedy přibyli Bunda, Kabát, Čepice, Kalhoty, Kšandy, Košile, Kšiltovka, Tričko, Šortky, Ponožka, Tílko, Trenýrky a Propiska. Nejsem si dnes jist účastí některých dalších (nad rámec vyjmenovaných), což jenom dosvědčuje, že se do mých her zapojovali méně často, takže jsme si spolu nevytvořili tak silné vzpomínky (jako s bratry).

Zatímco tyto charaktery jsem si stvořil ve vlastní fantazii, časem jsem cítil potřebu k nim přidat i některé své filmové a knižní hrdiny. Pravidelnými účastníky zápolení se tak stali herci Bud a Terence (Spencer a Hill), načež k nim přibyly Roger, Titty, Zuzana, John, Nancy a Peggy (z Boje o ostrov od Ransomeho). Všechny zapojené jsem si psal do sloupce na list papíru a k nim přidával získané body, jak se postupně střídali v pokusech. I díky vysokému počtu účastníků mi zápolení ukrátilo dlouhé hodiny!

Tím ovšem můj seznam neviditelných kamarádů končí. Částečně i proto, že s přibývajícím věkem mi přišlo trapné, abych si vymýšlel další fiktivní hráče, jako by nestačili ti, které už mám! Na druhou stranu neviditelní přátelé mě ve hrách doprovázeli minimálně do patnácti a občas si na ně v nostalgii vzpomenu dodnes. Nikdy jsem neměl vlatního bratra, ale ve své hlavě si jich pamatuji živě hned jedenáct a ještě řadu dalších přátel okolo! Téměř, jako kdyby skutečně existovali.

V dospělosti mě chytila ještě jedna vášeň, a to tvorba literárních postav. V mé hlavě jich ožily (a postupně i umřely) desítky. Kdybych měl se všemi napsat nějakou knihu (abych jim vdechl život i navenek), potřeboval bych na to tak tři životy. Kdyby existovalo zaměstnání, ve kterém bych jenom generoval charaktery pro příběhy jiných spisovatelů, znamenalo by pro mě práci snů. Ale hádám, že od toho jsme si stvořili umělou inteligenci a jiná inteligence zase nás, lidičky na Zemi. A možná jsme stejně fiktivní jako všichni moji neviditelní kamarádi.